Brela, která je prvním letoviskem na Makarské riviéře (od severozápadu k jihovýchodu) je právem nazývána perlou Makarské riviéry a díky své přírodní kráse, nádherným oblázkovým plážím, které lemují rozsáhlé borové háje, menším zátokám, malebným skaliskům roztroušeným v moři a romantické promenádě podél moře se Brela stala v posledních desetiletích jednou z nejexkluzivnějších a nejvyhledávanějších turistických destinací na Jadranu. Obec získala již v roce 1968 ´Šampion Jadranu´ za velký úspěch v oblasti cestovního ruchu. Kromě turizmu se obyvatelé Brely již po století věnují zemědělství a ve svých zahradách pěstují především olivovníky, vinnou révu, pomeranče, citróny a všechny druhy zeleniny. Z okolí Brely pochází dezertní vío Prošek, kvalitní víno Vugava a také známá speciální odrůda višní Maraska.
Základy organizovaného turizmu v Brele položila Češka Máša Chmelíková z Prahy, která zde v roce 1932 otevřela první penzion „Soline“. Pro zajímavost stojí uvést nařízení tehdejší vlády, která ve snaze přispět k rozvoji turismu, zavádí pro Čechy a Slováky, tehdy nejpočetnější hosty v letovisku, jako stimul tzv. „turistickou korunu“, která se pak podle mnohem příznivějšímu kursu uznávala každému, kdo prokázal, že v Brele pobývá jako turista. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu v Brele značně přispěla i česká rodina Macháčků z Daruvaru, která zde vystavěla hotel s kapacitou 35-40 pokojů. Na jeho místě je později postaven dnešní hotel ´Soline´.
Dnešní Brela je rozdělena do dvou částí – Brela Gornja, rozkládající se v přírodním parku Biokovo v biokovském záhoří a Brela Donja, rozprostírající se podél magistrály a především na pobřeží. Díky rozvoji turismu se Brela Donja rozrůstala dál po pobřeží a nyní ji tvoří několik osad, z nichž největší jsou Soline a Donje Selo (centrum), dalšími částmi jsou (směrem ke Splitu) – Podraće, Šćit, Stomarica, Zelići, Podcrkavlje, Jardula, Luka–Jakiruša.
Pláže, koupání a aktivní odpočinek
Největší předností letoviska Brela jsou její nádherné a čisté pláže, které se rozprostírají podél pobřeží v délce cca 6 km od Vrulje až k obci Baška Voda. Oblázkové pláže z jedné strany lemují borové háje a z druhé strany se pláže pozvolně svažují do křišťálově čistého moře, což ocení především rodiče malých dětí. Důkazem kvality a čistoty pláží je mezinárodní ocenění tzv. Modrá vlajka (Plava zastava), kterou Brela získala hned několikrát, více: http://brela.hr/hr/11/nagrade. V současnosti se Modrou vlajkou v Brele pyšní hned tři pláže: Dugi rat, Berulia a Stomarica.
Přírodní oblázková pláž Dugi rat (dříve Punta rata) patří mezi nejhezčí pláže nejenom v Brele, nýbrž na celém jadranském pobřeží. Byla také první pláží v celé Dalmácii, na které již v roce 1999 vlála Modrá vlajka, symbol čistoty moře a pláží. Americký časopis Forbes pláž Dugi rat ve svém článku ´Nejlepší pláže světa 2004´ prohlásil nejkrásnější pláží v Evropě a ve společnosti mnohem slavnějších turistických destinací z celého světa, jako je např. pláž Copacabana v Brazílii, se umístila na 6. místě. Tuto pláž dlouhou 900 m také zdobí zajímavý přírodní fenomén – kámen v moři, který je současně symbolem Brely a mnozí obyvatelé tento ostrůvek nazývají ostrůvkem lásky (otočić ljubavi).
Od pláže Dugi rat směrem k letovisku Pisak se táhne pás romantických pláží počínaje částí Podraće, přes Šćit, Stomaricu, Zelići, Podcrkavlje, Jardulu, Luku–Jakirušu, nudapláž až po pláž Vrulje, která se nachází severně od Brely, je ukryta pod vysokými srázy a můžete se k ní pouze dostat loďkou. Pláž je ideální pro ty, kteří hledají soukromí a klid na pláži. Moře je zde křišťálově čisté, avšak trochu chladnější, protože se zde nachází několik spodních sladkovodních pramenů.
Pláž Berulia se nachází pod Bluesun hotelem Berulia, je tvořena třemi zátokami, které se táhnou v délce 400 metrů. Pláž lemuje hustý piniový háj, který zajišťuje ideální přírodní ochranu před prudkým letním sluncem. Pláž Berulia můžeme doporučit pro celodenní rodinné pobyty s dětmi, neboť nabízí dostatek zábavního vyžití, můžete si pronajmout lehátko na pláži, půjčit šlapadla, jet - ski, prohlédnout si Brelu z výšky při jízdě na padáku, zahrát si tenis, plážový volejbal či malý fotbálek. Pláž je rovněž držitelkou ocenění Modrá vlajka a k vybavení patří upravené venkovní sprchy, veřejné WC a převlékací kabiny. Na bezpečnost plavců dohlížejí profesionální plavčíci. Na pláži je také zajištěn přístup pro invalidní osoby. V blízkosti pláže Berulia se nachází restaurace a snack bar ´Puž´, ve kterém se můžete osvěžit pitím či si dát lehký letní oběd.
Brela jako přímořské letovisko vytváří ideální podmínky především pro všechny typy vodních sportů, je zde také potápěčská škola. Z ostatních sportů je možné si zahrát tenis, minigolf, kuželky či se věnovat cyklistice.
Zábava a kultura
O zábavu se během léta v Brele postarají nejrůznější hudební skupiny, bandy a klapy (mužské sbory), které vystupují v plážových barech, restauracích, tanečních terasách či přímo na promenádě. V hotelu Soline můžete navštívit diskotéku. V průběhu léta se koná také typická dalmatská lidová slavnost – rybářská noc (ribarska noć). Aktuální informace naleznete zde: http://brela.hr/cz/5/udalosti.
Pro milovníky kultury můžeme doporučit návštěvu literárních večerů, které jsou v letní sezóně v Brele pořádány pod názvem ´Brelská setkání´(Brelski susreti).
Vzhledem k bohaté historii letoviska Brela naleznete v oblasti velký počet přírodních a kulturních památek. Nejznámější přírodní památkou je určitě Kamen Brela – jméno známé skály, která se kdysi dávno dokutálela z Biokova a stala symbolem Brely a je chráněnou přírodní památkou. V okolí se nachází také několik jeskyní – jeskyně Pozjata (pećina Pozjata), podle které je pojmenován zdejší horolezecký oddíl a cesta k ní je horolezeckou stezkou, nejkratší, která je označena. Jáma Zmajevača je přístupná za denního světla do veliké hloubky, kde jdou k vidění krápníkové stěny a sloupy. Na vrcholu Biokova se nachází Dutá skála (šuplja stina) neboli Biokovské oko, ze kterého je nádherný pohled na Brelu. V Horní Brele je také spousta kostelíků, pocházejících z dob předtureckých až do 19. století. K významným památkám patří také Věž na Poletnici (kula Poletnica) s pozůstatky turecké věže z 16. a 17. stol., kde se odehrály mnohé boje s Turky. Při jednom z nich zde zahynul Hasan-aga Arapović, manžel Hasan-aginice ze stejnojmené lidové balady. Navštívit doporučujeme také Prezentační centrum přírodního parku Biokovo ´Brela Gornja´ (Prezentacijski centar Parka prirode Biokovo "Brela Gornja"), kde si můžete prohlédnout výstavu ´Biokovo´, která návštěvníkům představuje přírodní krásy a zvláštnosti Parku podle obsahu: zoologie, botanika, geologie, podzemí a fosilní nálezy.
Výlety
- Bast – obec se nachází asi 3 km severovýchodně od Bašky Vody. V obci jsou dva pozdně barokní kostely, kostel svatého Rocha (Sveti Rok) a kostel nanebevzetí Panny Marie (Uznesenja blažene Djevice Marije). Kostel sv. Rocha pochází z 15. Stol a je postaven v gotickém stylu, zatímco kostel na nebevzetí Panny Marie pochází teprve z roku 1636. Je obklopen hřbitovem, na kterém jsou zajímavé náhrobní kameny pocházející ze 14. a 15. stol., do kterých jsou vytesány štíty, meče a půlměsíc.
- Makarska – 18 km
- Ostrovy Brač a Hvar – v centru Brely v přístavu si můžete vybrat z bohaté nabídky výletů na ostrovy Brač či Hvar.
- Omiš – 16 km
- Split – 41 km
- Dubrovnik – cca 170 km, cestou můžete navštívit městečko Ston.
- Mostar – cca 135 km v Bosně a Hercegovině, současně můžete navštívit poutní místo Međugorje a vodopády Kravice.
- Cetina – přes průsmyk Dupci lze podniknout výlet k hornímu a střednímu toku řeky Cetiny, kde cestou můžete v Zadvarje navštívit vodopády Mala Gubavica a Velika Gubavica (v době sucha jsou však téměř bez vody). Zajímavý je také výlet lodí kaňonem řeky Cetiny zakončený návštěvou typické dalmatské restaurace Radmanova mlinice s možností koupání v chladné řece. Nad tímto údolím je z levé strany nádherná vyhlídka Gata.
- Imotski - cca 52 km, výlet do vnitrozemí k Modrému a Červenému jezeru (Modro i crveno jezero) – krasovo - seismická jezera navštěvovaná pro svoji geomorfologickou a hydrografickou jedinečnost.
Historie
První zmínky o letovisku Brela pocházejí přibližně z roku 950, kdy se byzantský císař Konstantin Porfyrogenet ve svém díle ´O spravování říše´ (O upravljanju carstvom) zmiňuje o místě ´Berulia´ jako o jednom ze čtyř měst starého neretvanského království Paganie. Obyvatelé Brely pod latinským názvem ´Brolanenses´ jsou zmiňováni v listině chorvatského kněze Juraje Šubiće z roku 1315. Název Brela se potom v pramenech z 15. – 17. století, psaných latinsky, italsky a turecky, vyskytuje ve všech možných podobách (Bercla, Brehle, Breglie, Brechlia, Brechglia a Brehgli). Do 16 stol. také prameny hovoří o Brele jako o jedné obci, teprve roku 1571, na základě rozhodnutí benátského dóžete Aloise I. Moceniga jsou rozlišovány obce ´Breglie piccolo´ (malá Brela) a ´Breglie grande´ (velká Brela), Koncem 16. stol. zahraniční prameny rozlišují ´Brehlia superior at inferior´ (Brela výše a níže položená) a teprve koncem 17. stol. se objevují výrazy ´Brehgli Dolgni´ (dolní Brela) a ´Brehgli Gorgni´ (horní Brela), které odlišují část přímořskou a část, ležící v zabiokovském prostoru.
V chorvatštině, jak je známo, je název Brela poprvé zaznamenán v roce 1601, v dopise zadvarského kastelána Alagi benátskému správci (providur), sídlícímu v Omiši. Dopis je psán bosenskou cyrilicí (bosančica) a kastelán správce informuje, že uvěznil sultánova poddaného, nějakého ´Stipana Perišića iz Donjih Brela´. Na konci stejného století, roku 1694, Don Nikola Ursić ve své závěti rozlišuje Brelu a Podbrehalje. Na základě vyjádření Splitsko – makarského biskupství z roku 1862 se Brela dělí na dolní (Donja Brela) a horní (Gornja Brela).
Název Brela pochází ze starého výrazu ´brelo´, který má stejný význam jako slovo ´vrelo´ (vřídlo). Stará Berullia císaře Konstantina Porfyrogeneta se rozkládala na území dnešní horní Brely okolo farního kostela svatého Mikuláše (Sveti Nikola), pod kterým i dnes vyvěrá pramen. V oblasti Brela tak ze starého názvu vznikla dvě toponyma: Vrulja na moři a Brela na pevnině.
Fotogalerie
